Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je ještě něco vyššího , než indigo.

Dobrý den, hodně se zajmám o tyto věci kolem tajemna. Chtěla bych se prosím zeptat na ten test aury,jak jste tu psal.Pro jistotu vám dám svůj email: Koala.1@seznam.cz. Byla bych za něj moc ráda.Mějte se hezky:-)

Zajímavé argumenty,popřemýšlím o tom;)

Dobrý den přeji. Pochybujete, ale otázka je, zda chcete vidět něco nového, nebo chcete raději věřit své zaběhnuté pravdě, která dává pocit jistoty. Jev indigových dětí prostě JE a my to nijak neovlivníme. To, že je lidský jazyk nedokonalý, že lidské povahy jsou až nepopsatelně přerozmanité, to že lidé se v popisech, a posledních 20 let zejména v duchovních, prostě najít chtějí, to je bohužel fakt. Tedy neexistuje žádný "charakterový popis", který by byl mentálně/verbálně nezpochybnitelný.

Jste jistě vzdělaný a vnímavý člověk, když si všímáte nedostatků gramatiky, ale na druhou stranu Vám musím připomenout, že hodnota IQ nerovná se hodnotě vzdělání. Indigové děti mají opravdu vysokou hodnotu vrozeného IQ - a toto IQ lze objektivně měřit i u lidí negramotných.
Proto nám odpusťte naše gramatické chyby. Neodsuzujte ani popis indigo fenoménu jen proto, že lidé jsou vztahovační a jazyk je nedokonalý. To přece zdaleka nemusí znamenat, že nic jako indigové děti neexistuje.

A co se týká potlačení "indigových schopností"? Osobně na tom nevidím nic zarážejícího. Kdo z nás může říct, že svůj potenciál projevuje alespoň na 50%? Kdo z nás lidí, může říct, že opravdu ZNÁ svůj potenciál?
Pokud dítěti s vynikajícím talentem budete bránit jeho talent vyvíjet na vzdory dětské touze se mu věnovat, dají se u takového člověka v pubertě i dospělosti očekávat známky frustrace, psychické nerovnováhy atd. Takový dospělý pravděpodobně nebude ani vědět, co že to cítil když byl dítětem. Jeho talent bude dávno zakrnělý, jeho osobitý charakter potlačený.
Takže můj subjektivní dojem je takový, že tyto důvody nejsou skutečnou příčinou toho, proč někomu, toto celé připadá jako nesmysl.

Ještě pozn.:

Někteří lidé se zabývají esoterikou, ale mnohdy ji nežijí.
Indigoví lidé jsou přirozeně esoterní. (míněno v pravém významu slova "esoterika/esoterismus") Indigoví se rodí s vnitřním "věděním" a učí se mu rozumět.

Celé mi to připadá jako nesmysl.Stějně každý kdo si to přečte by mohl 70 % vlastností stáhnout na sebe.ZAbývám se esoterikou a musím říct,že o tohle vážně pochybuju.A i když si pak člověk řekne,že úplně všechno nesedí,tak si tam pak najde větu,že každé indigo dítě je jiné a nebo,že si nějaké vlastnosti potlačilo.btw: docela mě rozesmála ta holka Lazzia,co psala o svém IQ 160 ale dávala čárku před i ,rozdělovala slovo najevo,ignorovala do jisté míry interpunkci a mnoho dalšího.Takže nad tímhle by se dalo velmi polemizovat a jsem zvědavý,kdy zas někdo vymyslí podobný nesmysl,přiřadí lidem vlastnosti a pak se budou potkávat INDIGOVÉ A TROTOLSKÉ DĚTI.PROTO LIDI PŘEMÝŠLEJTE.:)

Dnešní generace dětí je obecně velice intuitivní, mají jak se říká svoji hlavu. Indigové děti obzvlášť potřebují od svých rodičů jistotu, že ti budou vždy stát při nich, chtějí a potřebují podporovat ve svých zájmech, potřebují někoho s kým by mohly sdílet svoje nové myšlenky, svůj způsob objevování světa. Silové výchovné metody na ně působí destruktivně, naopak rozumná rozmluva je motivuje, nedostatečná péče v nich vyvolá špatnou odezvu - buď se příliš uzavřou, nebo zvlčí. Ti rodiče, kteří se k indigáčkům postaví jako rovní k rovnému, ukáží mu správný žebříček hodnot, nerozmazlí je a přitom jim nechají velkou dávku svobody a zodpovědnosti od svých dědí dostanou dar nového nazírání na svět. Někdy to je pro rodiče těžké - mohou mít pocit, že jejich děti se nedají vychovat, což je do jisté míry pravda. Nedají se vychovávat, dá se mim ale pomoci "dospět" a to nejlépe tím, že jim ukážete, že všichni lidé a všechny děti jsou si rovní. Slabá stránka indigových lidí totiž je, že se buď úplně izolují od společnosti a mají pocit méněcennosti, pocity viny, marnosti, ztracenosti, rezignují a trpí sebedestrukcí, nebo naopak nabudou pocit že jsou lepší než "ti" ostatní a nemají sebemenší zábrany to dávat najevo, jsou sarkastiční, povýšení, přechytří a agresivní. - obojí je příznakem toho, že ztratili kontakt se svým pravým já.

Takže to chce velkou dávku trpělivosti, mysl otevřenou novým myšlenkám, schopnost naslouchat a vůli učit se,
ochotu podělit se.

Buďte ke svým dětem vždy spravedliví!

Opakovaně se mi nepodařilo zaslat Vám email. Kontaktujte mne prosím znovu přes položku kontakty a uveďte korektní emailovou adresu.
Mějte se hezky, snad sem nakouknete.

Já mám doma tři indigáčky,nejstaršímu je osm a bojujeme ve škole,prostřednímu jsou čtyři a je nejsilnější a pak máme majou půlroční princeznu a ta jhe úchvatná.Domato často lítá,ale mám alespoň intelektuální parťáky a už nepotřebuju chlapa.

To co popisujete je dost typické. Neexistuje jedno konkrétní poslání pro všechny indigové lidi, každý člověk je jedinečný, ať je či není indigo. Mám tu zkušenost, že to, jaký životní cíl (poslání) člověk má se dá rozpoznat jen pomocí sebeanalýzy a konfrontace s vnějším světem. Na prvním místě je dobré poznat vlastní žebříček hodnot, to je něco, o co se každý opírá a co nás všechny zásadně ovlivňuje i když si to zrovna neuvědomujeme. Bohužel klasická medicína a psychologie nezná příliš mnoho efektivních cest k sebepoznání pro indigové, a proto doporučuji spíše alternativní směry které poskytují více vhodných metod.

Osobně se věnuji astrologické analýze osobnosti, protože ta ukazuje na vrozený potenciál, který může být v průběhu života značně potlačen, což posun vpřed výrazně ztěžuje. V některých případech se mi velmi dobře osvědčila práce s tarotem a za velmi vhodné považuji hlubší zkoumání psýché, zkoumání vlastních snů a povídání na téma víry a touhy. Domnívám se, že k tomuto je nutný osobní kontakt, protože umožní přesnější rozpoznání stavu, ve kterém se člověk nachází a napomůže k důvěře, která je v takovéto spolupráci nezbytná.

Pokud má člověk zájem pracovat na sobě sám, může hledat v záplavě "duchovní" literatury a zajisté se i tam, najdou velmi zajímavé tituly a autoři. Z knih, které mě napadají třeba Zasvěcení (Elizabeth Haich), Zenové příběhy a koany, knihy od Richarda Bacha, Citadela (Antoine de Saint-Exupéry), Čtyři dohody (Miquel Ruiz), Křišťál a cesta světla (Namkhai Norbu Rinpočhe) a další..
Čtení knih samo o sobě ale nikomu neumožní začlenit se do společnosti a najít v ní to své místo, kde může být člověk prospěšný sám sobě i druhým, protože knihy nás přímo nekonfrontují s realitou. Do světa lidí nám mohou pomoci zase jen lidé a kontakt s nimi.

Indigoví lidé nejsou ve skutečnosti lepší nebo horší než je jejich okolí, jsou pouze jiní a dalo by se říct "noví", takže dnešní společnost nemá jejich přirozené vlastnosti a sklony zahrnuty v tradičních konvencích a normách. Proto také je pro ně tak těžké najít v téhle době uplatnění, které by je vnitřně naplňovalo. Dnešní indigoví jsou vlastně průkopníci nového pohledu a přístupu ke světu a mají za úkol zaintegrovat teto přirozený vhled / pohled a přístup jakýmikoli etickými cestami do současného povědomí a mentality společnosti. To ovšem nemohou, pokud ztratí kontakt se svým vnitřním já, se svým zdrojem, protože ten jediný je klíčem k naplnění smyslu jejich života.

Tohle je opravdu otázka, která by vydala na celý svazek knih, takže v tuto chvíli brzdím:)

Ještě chci upozornit, že se věnuji výhradně astrologii sebepoznání, transpersonální a astrologii pro indigové a žádné věštění do budoucna nedělám. Ve stejném duchu využívám tarot a další prostředky a nevěnuji se populárním výkladům žádného druhu. Často člověku pomůže víc popovídání o tom co je právě teď, a proč to tak asi je víc, než všechna věštění dohromady.

V případě, že by člověk byl indigovým dítětem, jaké je jeho poslání v životě? Když cítí, že je jiný než ostatní, lidskému světu nerozumí a nedokáže se do něj začlenit a plnohodnotně žít? Je nějaká pomoc vrátit se ke svému zdroji, ke svému prameni? Na co se má v životě zaměřit, aby uspěl? Aby byl prospěšný sobě i těm druhým? Děkuji za odpověď.

Moja dcéra bude mať 6 rokov. Od narodenia mala bystrý a jasný pohľad, ktorým fixovala mňa a manžela. Od mala sa prejavuje ako intelektovo nadané dieťa. Rýchlo sa naučila sedieť, chodiť, rozprávať. Číta a píše, živo sa zaujíma o svet okolo seba. Často kladie filozofické otázky, zamýšľa sa nad zmyslom života. Má veľmi vyvinutý zmysel pre spravodlivosť, keď sa jej niečo sľúbi, vždy sa to musí dodržať. Svoje sľuby tiež vždy splní. Pomerne často plače. Musíme ju stále ubezpečovať o svojej láske, o tom, že náš vzťah je pevný. Od manžela si vynútila v 4. roku svojho života sľub, že sa nikdy nerozvedie a nenájde si milenku. Od 3. roku veku sa zaujímala o to, čo bolo pred narodením, čo bude po smrti, ako prišla na svet. Je zapísaná do triedy pre intelektovo nadané deti, ktorú začne navštevovať v septembri. Ako zistiť, či je alebo nie je indigo?

Už to tak vypadá, že zřejmě indigo jsi, ale pro vážný soudy by bylo dobré udělat si test aury. Ten mohu poslat emailem, pokud budu vědět kam. Pro osobní kontakt lze použít jednoduchý formulář v menu - kontakty.

Obecně vzato s rodiči je na prvním místě potřeba trpělivosti a je dobré začít u toho z rodiny, kdo je nejméně radikální - vyhraněný. Nenásilně obeznámit s problematikou indigo dětí. Chce to čas a dávku diplomacie. Konkrétněji těžko říct, neznám poměry u vás doma, neznám ani Tvůj věk.

Co se týká školy, tak je dobrý to "ztrácení času" překousnout, protože pokud si v téhle společnosti člověk neudělá papíry, pak bude s nejvyšší pravděpodobností v životě neustále ztrácet drahocenný čas tím, že bude muset svoje schopnosti dokazovat jinou cestou. A to je zpravidla o hodně moc zdlouhavější. Pokud je to ale možné a vedení školy i rodiče by byly pro, můžeš požádat o individuální studijní plán. Pokud budeš mít dost zájmu o školu, s Tvým IQ by to neměl být problém.

Celkem hodně věcí, které tu jsou popsaný na mě sedí, ale nejsem si stoprocentně jistá, že jsem indigo. To že jsem jiná si myslím už od mala, ale až teď nějak jsem o tom začala pořádně přemýšlet. Někdy mám hodně depresivní stavy, pocit nepochopení a beznaděje. Hodně přemýšlí nad cílem svého života, bojím se že nic nedokážu, že ho promarníma že zklamu svoji rodinu a okolí. Mám problém i se školní docházkou, ne že bych se špatně učila to vůbec, ale prostě nedokážu do té školy jít a ztrácet čas, přijde mi že spousta věcí je mi k ničemu a navíc ve mě nedokážou vyvolat zájem o učivo. Jsem často nemocná, poslední dobou hlavně s dutinami, hodně mívám zažívací potíže a nedavno jsem měla zánět žaludku. Miluji přírodu, cítím jakési pouto mezi mnou a jí, někdy se prostě jen tak zastavím a koukam na strom a stojím tam třeba patnáct minut a vnímám jeho krásu a energii. Je toho víc, prostě si připadám, tak nějak zvlaštně a trochu jako blázen a nevím jestli jsem indigo, jestli si to jen nevsugerovávám, je mi patnáct let, hodně se zajímám o umění a zvířata, smysl pro spravedlnost mám také, dokonce studuji policejní školu, IQ mám přes 160. Hlavně kdybych byla indigo, tak nevím jak to mám vysvětlit doma..Budou si myslet že jsem blázen, i když mě přijde, že někteří blázni jsou normální, akorát prostě dávají více na jevo své emoce a vnímají svět jinak než ostatní. Každopádně vás prosím o radu, jestli jsem indigo nebo ne, snad se to dá z těchto pár věcí určit, ale jinak splňuji většinu toho. A kdybych tedy byla, jak to vysvětlit doma?

V tomhle článku nejde vůbec o škatulkování či ne-škatulkování. Podstata "nazývání někoho indigo" tkví ve snaze popsat skutečný a dnes již poměrně běžný jev.
Smyslem tohoto článku je v první řadě informovat ty, kteří se setkávají ve svém životě s projevy lidského chování tohoto charakteru - jehož název "indigo" je odvozený od barvy, která se vyskytuje u všech těchto lidí v jejich auře - přesněji řečeno v první vrstvě aury.

"Znovuzrození lepšího lidstva"? Takhle zploštěně to pojato není a nemělo by být. Indigoví lidé musí mít neustálý kontakt sami se sebou, jakmile ho ztratí, mohou se úplně uzavřít a izolovat od vnějšího světa, kterému se na povrch přizpůsobí (často ani to ne), ale ve skutečnosti pak vždy vnitřně prožívají trauma jež může vést k depresi, extrémně malému sebevědomí nebo uměle velmi velkému, pocitech osamělosti a nenaplněné, v horších případech k agresi a sebedestrukci a jiným těžkým psychickým projevům. Lidé v takovémto stavu pochopitelně nevytváří lepší zítřky.

To, zda lidstvo využije svůj nový potenciál k vytvoření lepší budoucnosti nezáleží jen na indigových = na nové generaci, ale záleží na nás všech. Je v našich silách všem mladým i indigovým lidem ukázat skutečné lidské hodnoty oproti hodnotám propagovaným v dnešní konzumní době, jimiž jsou peníze, sex, moc, pohodlí, přepych a příjemno. Protože cesta k opravdu šťastnému hodnotnému a kvalitnímu životu není nikdy pohodlná a vždy úplně příjemná jak na nás přesvědčují billboardy na každém rohu, televizní reklamy a miliony produktů moderní společnosti. Konzumní spotřební filozofie vedoucí k sebezáhubě lidstva se už stala každodenní součástí života nás všech a už dávno není možné vrátit se ke zcela přírodnímu způsobu žití. Řešením není ani progrese, ani regrese ale úplně jinak - transformace, která může vzejít jen z úplně nového pohledu na věc.

Dobrá myšlenka ,která je špatně vyjádřená.Vůbec tu nejde o "znovuzrození lepšího lidstva".Už jenom nazýváním někoho Indigo se dopouštíte řazení člověka do škatulek.Mluvíte tu o očistě a sami něco neustále čekáte.

Musím reagovat na článek o indigo dětech.Už při jeho čtení jsem měla dojem,že je to snad psych.rozbor mého 9letého syna-ve většině případech.Už když se narodil tak se na mě díval upřímným pohledem,takovým,který se dá jen těžko vyjádřit.Zajímá se o spoustu věcí a rozebírá je do podrobna,většinu lidí těmito názory překvapuje.Je čestný a má ohromný smysl pro spravedlnost-zřejmě jeden z důvodů proč nemá kamarády,nedokáže pochopit nečestné jednání ostatních a upřímně vše každému řekne i kdekoliv.Také je dost citlivý,často říká,že se mu chce brečet a taky má stavy kdy mluví o tom,že se necítí tělesně dobře-neví jak by to vyjádřil.Je netrpělivý.Je hyperaktivní ale když chce vydrží u něčěho sedět i pár hodin.Hodně mluví o pocitech jiných.Nevím co je ta androgynie co píšete v článku,ale některé ženské povah.rysy se u něho také objevují.Budu ráda,jestli má nějaký rodič podobné zkušenosti a podělí se o ně na těchto zajímavých stránkách.G.

Indigové děti je termín, který je odvozený od zbarvení aury - přesněji od prvního pásku / vrstvy aury, která je prakticky vrozená.

Rozhodně nejde o nějaký pseudo-duchovní, nebo pseudo-psychologický jev nebo o důkaz, že dotyčný je magor. Bohužel pro indiga a jejich bezprostřední okolí je tento jev relativně nový a tím pádem dosud nespadá do psychologických struktur a tabulek a lidé s tímto označením se tak často se svýmy psychologickými výsledky dostávají do neodpovídajících škatulek typu, schyzoidní rysy, hraniční typ, hypersenzitivní a labilní... a další.

Doufám, že se to změní. Je pravda, že ty hranice mezi psychickou poruchou a indigovým rysem je z hlediska tradiční psychologie a psychiatrie dost tenká. Z Duchovního hlediska naštěstí ne a lze to dobře rozlišit.

Poprvé jsem tento pojem indigové děti viděla na vašich stránkách a z pouhé zvědavosti jsem si to přečetla,ikdyž mě to ze začátku moc nezajímalo,ale něco mě furt k tomu táhlo.Po přečtení pár odstavců mi začal běhat mráz po zádech a takové to píchnutí mezi srdcem a žaludkem, jako když se člověk lekne.Snad všechny příznaky seděly přesně na mě a to od samého dětství až doteď.Často se cítím, že určitá část dětství vě mě zůstala, protože si někdy bláhově představuju svět, jako by na jiné planetě, kde je všechno hezké,jsou tam lidé a věci co mám ráda já a lidi,kteří třeba mají rádi mě.Stejně jako děti si mluví sami se sebou, si já docela často povídám polohlasem, až si připadám jak blázen, ale aspoň si člověk nepřipadá tak sám. Zajímalo by mě, jestli ten název indigové děti je diagnoza nebo je člověk už úplný magor v kleci?

ty vole, já sem indiga, ale čekal bych že nás bude víc, nikoho takovýho neznám, sem hrozně sám, úplně mám posit že se to píše o mě, fakt

M.H. :-) já jsem sice indigo, ale nejsem jasnovidec. Podle toho co píšeš je to asi tak. Pokud chceš, napiš občas nějaký příspěvek sem na stránky, může to být cokoli, třeba zážitek nebo zkušenost, která by mohla svědčit o tom, že jsi Indigo.

Ivo, je hodně pravděpodobné, že Váš syn je indigo - sice ho neznám, ale vzhledem k jeho věku to tak asi bude. Některé zdroje dokonce říkají, že v dnešní době se rodí všechny děti indigové. Můj pohled na věc je trochu chladnější, předpokládám že se rodí asi polovina dětí indigových.

K tomu musím dodat, že mám také poněkud netradiční pohled na indigové děti a to ten, že indigovým se člověk může narodit, ale pokud v rodině nemá dobré podmínky, tato indigová barva zůstane v člověku neprojevená, nevyvinutá pouze jako jakýsi potenciál. Naopak lidé, kteří se nerodí jako indigoví se mohou v přítomnosti indigového člověka přelazovat na "jeho vlnu" a tím získávat a přejímat určité "schopnosti" nebo spíš se nakazí určitým novým způsobem uvažování, někdy i trvale přehodnocují přístup k životu. Toto je možné jen v případě, že je daný člověk duchovně otevřený a má dobrou vůli - tzn. například snahu porozumět, není odsuzovačný a povrchní atd atd. Jinak věřím, že indigového způsobu myšlení je ve své podstatě schopen každý člověk.